Autor: Eliška

První, co mě napadá, je, že je to divný pocit. Dát své dítě do péče instituci místo rodiny. Nemít ho doma. Napsala bych dát ho do ústavu, ale místo, kam jde, je domácnost pro čtyři děti v komplexu s několika podobnými domácnostmi. Je to Domov. A aby se to Toníčkovi nepletlo, paní učitelka ze speciální školy, kam…

Název ve vás může vzbuzovat asociaci, že jet do IQlandie s Péťou je něco jako jít spolu po schodech zvídavosti do nebeského království samotné Athény. Jestli Péťa něco má, tak IQ. Ať už je to cokoliv. To bychom však nemohli být my, aby se něco nepokomplikovalo. Jak řekl Varel Frištenský o návrhu bezmotorového důlního výtahu: „Nápad…

Od dubna přijali Toníčka do domova pro postižené děti. Tady žijí děti v jednotkách po několika dětech. Tyto jednotky připomínají rodinu. Každé dítě má svůj pokojíček. Centrum má úplně nově postavené prostory a je moc krásné. Je sice sto kilometrů daleko, a ještě směrem od táty kluků, ale nebylo na výběr. Kromě vzdálenosti však nevidím jedinou…

Péťa se narodil do světa, kterému nerozumí a svět mu nerozumí, že nerozumí, protože to je přeci jasné, že když se objevíte jednoho dne na Zemi, že víte bez váhání, kde jste a co máte dělat. Už při narození umíte triky, kterými dokážete dát najevo, co potřebujete, a zajistit si to. Ve dvou letech už…

Jak přišly, tak odešly. Vánoce. Pořád jsem čekala, kdy přijde ten okamžik uvolnění. Kdy zvládnu vypnout. Když jsem dostala na Štědrý den ráno křeče do břicha, tak to nešlo. Nešlo to ani při rozbalování dárků, kdy jsem běhala kolem zářících dětí a sbírala balicí papír. Nešlo to ani ve chvíli, kdy jsem si sedla nad…

Zvoní telefon. Paní učitelka Toníčka. Zapíná se můj známý mechanismus – panika. Tonda! Budu si pro něj muset jet? Zvracel? Někomu ublížil? Zvedám telefon se srdcem až v krku. “Paní Antošová, chci se jen zeptat, nevíte, jestli dnes Toníčka něco nebolí nebo netrápí? Nedaří se nám ho uklidnit a je nás tun a něj šest…

Jak si ráda často připomínám, mám veskrze štěstí na lidi, kteří s mými syny pracují. Mezi tyto odborníky patří i naše psychiatrička. Vždy tak chápavá a milá, respektující. Jezdit ale na kontroly do Prahy a řešit s ní naše trable na dálku je náročné. Napadlo mě tedy najít někoho blíže, ale čtyři roky jsem se k tomu nemohla…

Prázdniny byly fajn, především když jsme se nestarali o Toníka. Jo. Vybavuju si pár momentů, kdy to bylo v klidu a fajn i s Toníkem. Na bazénu. Když se houpal na hamace (na kterou se nám ale podařilo zakopat kůly až v půlce prázdnin). Při cestách vlakem, kupodivu. Ne zas tak kupodivu vždycky, když spal. Také byl nádherný…

Je polovina prázdnin a právě jste dorazili do tábora Jana Ámose Komenského v Bělči.Pozvala jsem vás sem strávit jeden den mezi námi. Jsme účastníci táborového běhu prorodiny s postiženými dětmi. Zaparkujte si v klidu u rybníka, zatím se jen podívám za rohparkoviště za hlavní budovou, jestli si tam ještě Lila hraje s koťátky, která se zde s kočičímámou zdržují mazaně…

Některé děti ve škole mohou mít jisté výhody čili úlevy, přesto, že jsou chytré. Některé nemusí být zkoušené ústně, jiné mají více času na práci, jiným se více tolerují hlasité projevy nebo třeba šavlový tanec v případě stresu. Já jsem mohla požádat o 15 minut delší čas k vypracování přijímací zkoušky na osmileté gymnázium pro Péťu….