Nejnovější příběh na blogu

Bezostyšně krkavčí Vánoce

Je Letos trávili mí malí autisté Vánoce u biologického táty. Jelikož můj muž má to neštěstí mít narozeniny těsně před Vánoci, a tedy je nikdy pořádně neslaví, rozhodla jsem se přehodit termín jejich oslavy a Štědrého večera. Uplácala jsem tradiční bramborový salát, na který autisté nesnesou ani pohled, upekla kapra, kterého pach nesnáší, tradičně připečená (protože za všechno může ta zlá, zlá Remoska) vánočka značky „hlavně bez ničeho“ byla nevlídně přijata na milost čili dbala jsem, aby opravdu o nic ani letos rodina nepřišla….

Číst více

Poslední blogy

Poslední komentáře

  • Bezostyšně krkavčí Vánoce
    Letos trávili mí malí autisté Vánoce u biologického táty. Jelikož můj muž má to neštěstí mít narozeniny těsně před Vánoci, a tedy je nikdy pořádně neslaví, rozhodla jsem se přehodit termín jejich oslavy a Štědrého večera. Uplácala jsem tradiční bramborový salát, na který autisté nesnesou ani pohled, upekla kapra, kterého pach nesnáší, tradičně připečená (protože…
  • Kam s ním?
    Jeden z nejmizernějších pocitů, které jsem zažila, bylo čekání na hospitalizaci. Máte 24 hodin denně, 7 dní v týdnu doma agresivního autistu s těžkou mentální retardací. Bez odlehčení to už nezvládáte. Odlehčení nepřipadá v úvahu, než se pořeší autistova agrese. Takže se snažíte nacpat na psychiatrii. Kde ale udat agresivní dítě? Navíc, když jako kovářova kobyla nemáte zcela důvěru…
  • Poslední možnost
    Zbývala nám už jen jedna možnost. Umístit Toníčka na psychiatrii, aby mu tam nastavili vhodnou medikaci. Bylo to neskutečně těžké rozhodnutí a kdybych tušila, jak moc těžké chvíle nás teprve čekají, možná bych se rozhodla počkat, až se zhroutím nebo – možná jen omylem – našiju autem do stromu. Vždycky jsem si říkala, s medikací střídmě….
  • Konec kapitoly Malý autista
    Když už jsem si tak nějak srovnala život – vybudovala nám nový domov v horách, umístila úspěšně všechny tři děti do školky a škol – dozrál čas napsat o naší cestě knížku. Všechno fungovalo dost dobře. Toníček byl ve škole spokojený, já začala mít i trochu času pro sebe a říkala jsem si, že je na…
  • O čem neumím psát
    Opravdu umím psát o všem? Nehonit si triko? Neschovávat se za to, že psycholog by se neměl příliš odhalovat? Nebo je něco, co neumím popsat, i když se snažím? Od okamžiku, kdy skončilo moje vyprávění zachycené v knize, uběhl rok. Tonda se blíží do puberty a přitvrdil ve svých špatných náladách. Meltdownech. Záchvatech agrese. Říkám jim…

  1. Jsi skvělá a brečím!

  2. Eliško,až teď jsem objevila váš blog a hned si z toho sedla na zadek 🥰, mám taky jiné děti a…

  3. Maměnka se svatozáří.

  4. Eliško, jsi statečná ženská! Moc obdivuju a moc na tebe myslím. Drž se <3

  5. Já jen, že tě miluju. I.

  7. Milá Eliško, je mi to líto, že musíš tohle vše zažít. Ale rozhodně Ti ze sebe zle být nemusí. Vždyť…