Včera začal advent. Přeji vám všem jeho klidné prožití, šetřme síly na zimu, která nás teprve čeká. Neupínejme se celý měsíc na dokonalost jediného dne, případně několika dní svátků. Udělejme si čisto v duši a mír kolem sebe. Hlavně klid a teplo na nohy. Proto jsem se rozhodla udělat dnešní speciál, sbírku výroků mých dětí….
Štítek: Blogování
Meltdown
Meltdown je stav ztráty kontroly, zoufalství a zahlcení vztekem. Projevuje se jako záchvat nepříčetnosti, který nejde zastavit. Pro autisty je meltdown typický i v dospělosti, ale v nějaké verzi si ho u batolat asi užil každý šťastnější rodič. V neděli jsem si s klukama vyšla ven. Šli jsme po cestě nahoru. No, Toníčkovi se vyšlapovat…
O vyhoření a stresu
Máme za sebou první školní měsíc v novém domově. Chod dne se ustaluje. Začínám si zvykat na pozici závozníka a na chvíle bez všech dětí. Začala jsem chodit plavat, celé září jsem probloumala v lese, sbírala šípky, sušila hrušky a houby a i jinak se realizovala v čtyřhodinové pauze babymanagera. V autě mám spoustu času…
Prvňáček
Musím se přiznat, že jsem ze vstupu Toníčka do školy měla zvláštní pocity. Možná to bylo proto, že přišlo hodně změn najednou. Nejmladší člen naší rodiny nastupuje do školky poprvé. Těší se tam, ale přesto je to velká a náročná změna. Ta se očekávaně projevila pláčem a smutkem z našeho odloučení, střídavě s nadšeným vyprávěním,…
Svatá trojice – výtahy, pokladny a autobusy
Dnes jsem jela ze školky, po neskutečně dlouhé době, jen s Toníčkem. Projela jsem se s ním výtahy v Albertu, dokonce jsem ho nechala zajet do podzemního podlaží. Moc dobře ví, že tudy cestu nemáme, a že jde o společensky neakceptovanou zajížďku. Jindy se na něj za to, když přeci jen zmáčkne toto tlačítko, zlobím….
Toníček jde do první třídy
Tato skutečnost mne poslední dobou poprvé přivádí na vážné myšlenky o naší budoucnosti. Zatím byl prostě mrňousek. Nebyly jasné diagnózy, nadto nebyly jasné prognózy. Hráli jsme s tím, co jsme měli v ruce. Nechávali všechny cesty otevřené. Tak, jako se rodiče těší na první třídy svých dětí, na ten alegorický výjev, kdy se dítě s úsměvem…
Vyšší machrovací
V poslední době mám opět chuť napsat příspěvek, mám ale v hlavě tolik nápadů, že se mi ani jedno téma nedaří uchopit. Jsem plná vzpomínek na lidi, které jsem potkala v práci pro ranou péči. Víří ve mě téma táborů nebo víkendů pro rodiny s postiženými dětmi – z pohledu klienta, psychologa, a snad…
Soušťastnost obecná
V poslední době se hodně diskutuje o výchově. Je lepší děti vychovávat volně, s respektem, nechat je pocítit důsledky svobody, ale i jejich jednání? Nebo být autoritou, člověkem dávajícím hranice a určujícím řád? Myslím si, že jedno nevylučuje druhé a nekonečné hádky jsou zbytečné plýtvání silami. Nejsem zastánkyní extrémů jako je teror či ignorace. Jsem…
On je vadnej?
Včera jsem byla tázána, s čím jako psycholog pod Centrem rané péče rodinám pomáhám. Tak se mou hlavou prohání pořád tato otázka: s čím potřebují pomoct rodiny s postiženými dětmi? Děti mají totiž celkem širokou nabídku péče, od špičkových lékařů po zapůjčování rehabilitačních pomůcek. Centrum rané péče myslí ale i na rodiče dětí, což je…
Prázdniny 2017
Tak už od asi druhého týdne prázdnin se mne lidé ptají, kde je další článek, kdy přispěju do blogu. Začaly prázdniny. Skončily školky. No, nejdřív jsem si říkala, co tak říct, aby to nevyznělo (zase) jako stěžování si a předkládání osobních, až intimních, informací o Toníčkovi. Jednou mi i bylo kladeno na srdce, že není…