Rubrika: Blogování

Dnes jsem si hodně rozmýšlela, do jaké míry mohu psát o osobních a citlivých momentech. Rozhodla jsem se ale napsat vše zcela otevřeně, protože podobné pocity nás může zažívat více a já nechci budit zdání, že je toto něco abnormálního, anebo že to třeba vůbec neexistuje. Od prvního dne školy Toníček pookřál. Vymýšlí samé taškařice,…

Toníčkovi je dnes osm let. Chodí do druhé třídy, má rád tělocvik a je mamánek. Rád se mnou chodí po horách a zajímá se o zvířata, hlavně o ptáky. Pozná poštolku od káněte od pěti let. Říká mi Elso, a maluje mne v modrých šatech, protože se rád dívá s Lilou na Ledové království. Říká,…

Moudrá žena, která zná hodně osudů, mi řekla v dobré vůli něco, co mi leží v hlavě. Myšlenku, která mne tíží, a nosím ji teď s sebou. Musíš mu věřit, že se uzdraví. Když nebudeš věřit, nemůže se stát zázrak. Když mu nebudeš věřit, neuzdraví se. Nevěřit svému dítěti, zlomit nad ním hůl… Cítila jsem…

Jelikož v okolí našeho nového domova neznám žádné psychiatry a klinické psychology a vypadá to, že je na ně kraj chudý, rozhodla jsem se neměnit ty, které máme v Praze a s nimiž by pro mne bylo těžké se loučit. Tak jednou za čas absolvuji s Tondou cestu. Dnes to bylo: Benecko – Martinice v…

O funkčnosti autismu Protože nejsem trapák, abych si dávala na Nový rok předsevzetí, dala jsem si ho už na podzim. Strávím advent i Vánoce v klidu. Zenovém klidu. To není hezký, nesmějte se. Je třeba kultivovat projevy stresu – viz předchozí článek. Viz všechny předchozí články. Kultivovat myšlenky s vyčištěnou hlavou chozením v houbami překypujících…

Máme za sebou první školní měsíc v novém domově. Chod dne se ustaluje. Začínám si zvykat na pozici závozníka a na chvíle bez všech dětí. Začala jsem chodit plavat, celé září jsem probloumala v lese, sbírala šípky, sušila hrušky a houby a i jinak se realizovala v čtyřhodinové pauze babymanagera. V autě mám spoustu času…

Musím se přiznat, že jsem ze vstupu Toníčka do školy měla zvláštní pocity. Možná to bylo proto, že přišlo hodně změn najednou. Nejmladší člen naší rodiny nastupuje do školky poprvé. Těší se tam, ale přesto je to velká a náročná změna. Ta se očekávaně projevila pláčem a smutkem z našeho odloučení, střídavě s nadšeným vyprávěním,…

Dnes jsem jela ze školky, po neskutečně dlouhé době, jen s Toníčkem. Projela jsem se s ním výtahy v Albertu, dokonce jsem ho nechala zajet do podzemního podlaží. Moc dobře ví, že tudy cestu nemáme, a že jde o společensky neakceptovanou zajížďku. Jindy se na něj za to, když přeci jen zmáčkne toto tlačítko, zlobím….