Rubrika: Uncategorized

Život se zase rozběhl. Pořídili jsme si štěně. Rozmýšleli jsme si to rok, protože udělat šťastné zvíře i dva autisty zároveň je docela organizační puzzle. Promýšleli jsme vhodnou rasu. Největší canisterapeutičtí talenti jsou labradoři a bývají spolehlivou volbou. Ale nás si svou jemnou povahou, inteligencí a ovčáckou náturou získala krátkosrstá kolie. I ty mají vhodnou…

A co chybí vám? Co si naopak užíváte hezky z toho, co můžete?

Vždy mne psychofarmakologie tak nějak amatérsky zajímala. Co se děje v mozku a kde je hranice duchovna (psychoterapie) a mozku jako geniální chemické pumpy (neuropsychologie). Kdybych nebyla srab, dávno bych se vydala na nějakou cestu za šamany. Na druhou stranu mne vždy fascinovala instantní proměna, kterou s lidmi dělají anxyolitika (léky proti úzkosti). Lup a…

Autostop v posledních letech skomírá. Koronakrize a karanténa tento rozporuplný fenomén zatípla téměř úplně. Aspoň je na světě zase o něco méně rozporů. A plnosti. Proto mne jednoho krásného mlžného dne nenapadlo, že ten pán u silnice stopuje. Myslela jsem, že má závadu na autě a zastavila jsem. Nu což, tak si naskočte. Pán jel…

O pice a potravinové neofobii Tak nevím, jestli jsem měla učit Tondu sbírat houby. Courání lesem nesnáší, postrádá pro něj smysl. Nicméně lesem schválně vedu kus naší zaběhlé trasy. Tu a tam v jeho protestním tempu seberu houbu, ale nesmím se moc zdržet. To nesnáší. V poslední době několikrát použil slovo houbička. Jen tak bez…

Hlásíme se opět z tábora pro rodiny s postiženými dětmi. Jezdím sem moc ráda. Především kvůli lidem. Kvůli asistentům plným elánu a s vždy nataženou pomocnou rukou. Kvůli báječnému týmu vedoucích. A především kvůli ostatním rodičům. Kvůli klientům, protože pohled na ně mi připomíná, jak moc je každý autista jiný a je nezbytné klienty vnímat…

Toníkovo náročné období nebere konce, ale nezbývá mnoho dní a kluci odjedou ke svému tátovi. Jsem ráda, že Toníkův táta péči o něj nevzdal, jeví o něho zájem a má ho rád. I když jsme prožili tolik hádek, nedorozumění a máme mezi sebou nejhlubší propast. Ale v životě není funkce uložit, nahrát a smazat. Kluci…

Hurá! Slyšíte to nadšené hurá? Ne? No… Tonda sedí u stolečku, stříhá Péťovu tužku a chroupe její ústřižky. Po upozornění, že ji nemá jíst, si stříhá porce Liliných obrázků. Lila chodí s dvěma slupkami od melounu v puse a říká, že je chroust. Nějak došla k tomu, že chroust dělá chrrr chrrr a slintá. Škoda….

Dnes jsem si hodně rozmýšlela, do jaké míry mohu psát o osobních a citlivých momentech. Rozhodla jsem se ale napsat vše zcela otevřeně, protože podobné pocity nás může zažívat více a já nechci budit zdání, že je toto něco abnormálního, anebo že to třeba vůbec neexistuje. Od prvního dne školy Toníček pookřál. Vymýšlí samé taškařice,…

Skončil první týden školky (v rouškách) po karanténě. Zítra se mohou sejmout roušky ve venkovních prostorech. Otvírají všechny školy, kromě speciálních. (Ty nakonec jen o týden později.) Návrat do školky po dvou měsících byl báječný. Lila tedy chodila týden do školky sama, protože se ostatní rodiče báli tam děti dát hned na první dobrou. Respektuju…